blog-2-final

Křížokyčelní skloubení jako příčina potíží

V rámci meridiánových masáží se přičítá křížokyčelnímu skloubení centrální úloha při vzniku potíží pohybového ústrojí. Křížokyčelní skloubení nemá žádné svaly, spojuje dva partnery a jeho komplikovaný anatomický tvar, nerovný a plochý, jej předurčuje k poruchám postavení a blokádám. Z pohledu kosti křížové mluvíme při změnách postavení o nutaci, resp. protinutaci, z pohledu lopat kyčelních mluvíme o chybném postavení ve smyslu předního nebo zadního krokového postavení.

Špatné postavení lopaty kyčelní souvisí s funkční změnou délky končetin, protože se změní postavení retabula, ale hlavně jako následek blokád křížokyčelního skloubení dojde k hyperonu m. psoas, adduktorů, m. quadratus lumborum, což vede k addukci dolní končetiny a k úklonu bederní páteře na postižené straně. Zvláště u ležících klientů potom vzniká dojem zkrácení dolní končetiny. Po uvolnění blokády v křížokyčelním skloubení a reflexního uvolnění spasmu svalů se narovná špatné postavení pánve a délka končetin se vyrovná. Kontrolu můžeme provést palpací předních a zadních horních spin a hrany lopaty kyčelní. Pokud přetrvává rozdíl v jednom nebo dvou z těchto palpačních bodů, přetrvává ještě rotace. Pokud jsou všechny tři místa snížena na jedné straně, s vysokou pravděpodobností se jedná o anatomicky rozdílnou délku končetin.

To může být důsledek coxa valga, coxa vara, jednostranného zrychlení růstu kostí, resp. zpomalení po úrazu nebo ochrnutí. Často jsme tuto situaci viděli v době rozšíření poliomyelitis. Ke změně délky končetin také dochází při osových anomáliích v koleně, flekční kontraktuře kolena, při genu recurvatum, genu valgum a genu varum, a konečně při poruchách v oblasti nohou, např. při jednostranném plochonozí, abychom jmenovali alespoň některé z možností.

Anatomicky rozdílná délka by měla být korigována při přesném měření pomocí RTG snímku, rastrové kamery, protože je příčinou recidivujících blokád křížokyčelního skloubení, především na straně delší končetiny. Funkčním zkrácením této delší končetiny může dojít i k vyrovnání délky končetin. Následkem tohoto kompenzačního mechanismu je ale napětí svalů a vazů a jejich možná bolestivost. Často vidíme po určité době přesun bolestivosti na neblokovanou oblast, která musela převzít činnost po blokované straně. Vzniká hypermobilita volného křížokyčelního skloubení, k napínání lig. iliolumbale a to zase může být bolestivé. Postiženy bývají i segmenty L4. L5, které mohou být jednostranně blokovány.

Anatomická i funkční rozdílná délka končetin je podkladem pro šikmé postavení křížové kosti, která tvoří základ pro páteř. Protože celé držení směřuje k tomu, abychom zachovali vzpřímené postavení trupu a hlavy, musí dojít k vyrovnání této šikmé plochy. Nerovnoměrné zatížení drobných obratlových skloubení vede postupně ke skoliotizaci páteře. Nejprve bez rotací obratlů, ale pokud stav přetrvává, dochází k fixnímu postavení a rotaci obratlů a plnému rozvoji skoliózy.

Zvýšená aferentace z kloubních pouzder blokovaných i volných skloubení vede přímou reflexní cestou do předních rohů míšních k hyperonu postižených segmentů. Nacházíme potom svaly v napětí, bolestivé, ale i event. postižení orgánové. V tomto smyslu v rámci poznatků východní medicíny nesmíme zapomenout na postavení souhlasných bodů, které se nacházejí na vnitřní větvi močového měchýře, dva cuny od trnů páteře a mají vztah k vnitřním orgánům. Nápadné je i to že se objevují po určité době trvání křížokyčelní blokády problémy na kontralaterální straně volného skloubení.

Vřele proto doporučuji při náhle se objevivších bolestech kyčle, myalgii paraesthetica, nejasné bolesti kolena, bolesti v oblasti laterálního kompartmentu, u syndromu rameno-ruka, periartropathii humeroscapularis, epikondylitidách, u syndromu karpálního tunelu vyšetřit dobře páteř, a především oblast křížokyčelního skloubení.

Při blokádě křížokyčelního skloubení najdeme, jak již bylo zmíněno výše, nejprve problémy a bolesti na postižené straně. Kromě klinických známek blokády křížokyčelního skloubení najdeme homolaterálně hypertonus m.psoas, m.iliacus, m.rectus femoris, m.piriformis, m.quadratus lumborum a m.erector trunci. Tento hypertonus bývá podkladem pseudoradikulárních bolestí v průběhu úponu svalů a okolních tkání. Po přivyknutí na novou statiku se ale objevují bolesti na druhé straně.

Typická je také bolest v tříslech a bolest v oblasti symfýzy, vše na základě mechanického přetížení vazivového spojení kolem symfýzy. Na RTG snímku to často vidíme jako schodovitý posun symfýzy. Přes n. subcostalis Th12, n. iliohypogastricus, n. ilioinquinalis a n. obturatorius jsou bolestivé podněty z oblasti symfýzy a třísel vedeny do oblasti bederní páteře, odkud je zase motoricky zásobena oblast pánve a dolních končetin.

Dlouhodobě trvající bolestivé aferentace vedou ke zmíněnému hyperonu svalovému, ale také k Ferenci do sympatických ganglií a tím ke spasmům cév. Příkladem mohou být postischialgické poruchy prokrvení. Jejich analogickou poruchou může být reflexní změny dystrofického charakteru v oblasti kyčelního skloubení. Nalezneme-li v rámci poruch křížokyčelního skloubení i poruchu vnitřní rotace v kyčli, je nutné myslet i na počínající coxartrozu, ale i známky výpotku v kyčelním skloubení při coxitidě. Vše se rychle napravuje uvolněním křížokyčelního skloubení


(dr.Chavanne,H.: Das Iliosacralgelenk als Ursache fur Beschwerden, A.P.M.-Journal, 4/2000, 23.ročník)